pondělí 17. března 2025

Pod hladinou

Vypadalo to na klidnou sobotní směnu, ale pak se náhle zjevil ve dveřích kapitán s tím, že v místním jezeře se ztratil mladý muž. Podle dostupných informací by se mělo jednat o Radka Moravce, vrcholového plavce, který v jezeře trénoval na následující závody. O to záhadnější jeho ztracení bylo. Nikdo nepředpokládal, že by se mohl utopit. Sebral jsem svou potápěčskou výbavu a vydal se k jezeru.

Na místě už byli moji kolegové z kriminálky a několik svědků. Všichni tvrdili, že Radka viděli, jak najednou mizí pod hladinu nedaleko od břehu. Nepřirozeně, jako by ho někdo nebo něco stáhlo dolů. Bylo pozoruhodné, že se na tomto shodlo tolik lidí. Oblékl jsem si svou výstroj a vydal se směrem k vodě. Naposledy jsem se otočil s dotazem na přesnou lokalizaci a pak už se dal do plavání.

 Jakmile jsem doplaval na místo, kde Radek zmizel, obklopila mě nepřirozená zima. Nebyl to obyčejný chlad – byl pronikavý. Připadalo mi, že voda okolo mě má tmavší barvu. Ponořil jsem se, rozsvítil čelovku a začal s prohledáváním okolí. Pod hladinou panoval klid a ticho. Nikde nebylo nic neobvyklého, prostě nic. Ani stopa, která by mi pomohla v pátrání. Zdálo se, že po Radkovi se zkrátka slehla zem. Hledal jsem téměř hodinu a pomalu mi docházel vzduch v potápěčské láhvi. Už bylo zapotřebí, abych se vynořil.

 Postavil jsem se na dno jezera, ještě jednou se rozhlédl a začal plavat směrem vzhůru. Z ničeho nic mě něco popadlo za nohu. Dvě zářivě žluté oči na mě upíraly pohled. Tělo připomínalo lidskou bytost, ale bylo pokryté šedou kůží. V šeru pod vodou se mi zdálo, jako by se rýsovaly ploutve. Pak jsem ucítil, jak se kolem mé nohy obtočily ledové prsty, silné, s blánou mezi nimi. Snažil jsem se vymanit ze sevření, ale nedařilo se mi. Cítil jsem, jak mě to stvoření táhne někam dolů. Kyslík mi rychle docházel. Během toho se mnou několikrát bouchlo o dno jezera. Každý nádech byl těžší a těžší. Ručička na měřiči kyslíku se řítila dolů. Při jedné z těch ran se musel poškodit dýchací přístroj. V tu chvíli jsem věděl, že je to můj konec. Než jsem naposledy vydechl, uvědomil jsem si, že jezero má novou oběť. A že brzy přijde další.




Žádné komentáře:

Okomentovat