Nablízku

Vidím tě, když sníš, když se probouzíš, vstáváš a jdeš si čistit zuby. Vím, jak si oplachuješ obličej a jak se vždy při zavírání skřínky objeví na zlomek vteřiny záblesk v zrcadle.

Sleduju tě, jak se oblékáš a váháš, co si dnes na sebe vzít. Pozoruju, co si chystáš k jídlu. Jsem s tebou, když odcházíš a kontroluješ, zda je zamčeno.

Vnímám každý tvůj krok cestou do práce. Naslouchám, o čem se se svými kolegy bavíš i to, jak jim při odchodu přeješ pěkný den.

Vidím tě, když přicházíš zpátky domů, vyzouváš si boty a odkládáš klíče na přilehlou poličku. Všímám si, jak ti při odpočinku u televize začínají klesat víčka. Pozoruju, jak vypínáš televizi, zhasínáš světlo a odcházíš směrem do koupelny. Stojíš před zrcadlem a tvůj výraz ve tváři dokazuje, jak jsi ze všeho už unavený. Cítím tvůj neklid, který ale nebude trvat věčně.

Koukám na tebe, když konečně usínáš. Tvůj dech zpomaluje, tělo se uvolňuje, až přichází naprostý klid.

Byl jsem ti na blízku. Nenápadný, trpělivý. Ale teď už je na čase, abys šel se mnou…